Vladimir Pecha

Věděl jsem dopředu, že památník nebude ten den otevřený, přesto jsem jej musel vidět alespoň z vnějšku, být na tom místě a představovat si, jak to tu vypadalo v dobách jeho mládí. Je mi líto, že jsem nemohl jít dovnitř - viděl jsem velkoformátové fotky upravených interiérů a vypadá to úžasně. Chátrající dům vykoupilo Národní muzeum v roce 2015, vypsanou soutěž vyhráli Miroslav Cikán a Pavla Melková z ateliéru MCA. Jejich řešení vybrala porota v čele s architektem Josefem Pleskotem z 31 návrhů. Realizace probíhala od června 2018 do října 2019. Protože původní rodný dům byl přestavěn a nedochovaly se žádné autentické prvky z Palachova života, forma památníku je abstraktní a symbolická. Expozice obsahuje autentické předměty, jako je vlajka, kterou bylo přikryto Palachovo tělo po smrti či posmrtnou masku od Olbrama Zoubka. Uvnitř je promítán dokument o Palachovi od Olgy Sommerové.

Pěkný park s lavičkami, dětskými prolézačkami a venkovní posilovnou. Příjemné místo, kde jsem mohl chvilku posedět, než odjížděl vlak.

Nevelká zděná stavba v Čechově ulici před domem č. 282/12 zastřešuje jeden z pěti větracích otvorů unikátní Rudolfovy štoly (1584-1593) asi 45 metrů pod terénem Letné, která zásobovala rybníky Královské obory vodou z Vltavy. Objekt připomíná něco mezi podivnou kadibudkou z dob reálného socialismu a teleportační kabinou - pozor, pokud vstoupíte dovnitř, ocitnete se v roce 1982!

A small brick "box" in Čechova street in front of house no. 282/12 covers one of the five ventilation openings of the unique Rudolf's water tunnel (built between 1584-1593) about 45 meters below the Letná terrain, which supplied the Royal Fields with water from the Vltava. The object is reminiscent of something between a strange toilet from the days of real socialism and a teleportation cabin - be careful, if you enter, you will find yourself in 1982!

Krásná budova neorenesanční radnice byla postavena v letech 1889-1890 podle návrhu architekta Jana Šimáčka. Žižkovský městský úřad se do nové budovy přestěhoval počátkem září 1890. Slavnost uzavření základního kamene se konala v předvečer otevření Jubilejní výstavy v roce 1891, 14. května 1891. V září téhož roku navštívil radnici císař František Josef I. Nová budova brzy přestala stačit potřebám radnice a proto byl zakoupen sousední dům v Lipanské ulici, který byl později zbořen a místo něj přistaveno nové křídlo. V současné době má v budově sídlo Úřad městské části Praha 3.

The beautiful object of the neo-renaissance town hall was built in the years 1889-1890 according to the design of the architect Jan Šimáček. Žižkov City Hall moved to the new building at the beginning of September 1890. The ceremony of closing the foundation stone took place on the eve of the opening of the Jubilee Exhibition in 1891, May 14, 1891. In September of that year, Emperor Francis Joseph I visited the town hall. The new building soon ceased to meet the needs of the town hall and therefore a neighboring house in Lipanská Street was purchased, that was demolished and a new town hall wing was added. At present, the building houses the Office of the Prague 3 City District.

Vrcholně barokní klášterní areál podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera byl vybudován v místech, kde stál už 14. století dům obklopený vinicí. Od roku 1681 stál na tomto místě domov pro emeritní kněze s kaplí, který byl roku 1705 přemístěn, opuštěné místo získal ošetřovatelský řád alžbětinek. V roce 1725 byl vysvěcen kostel, konvent byl budován mezi lety 1726 – 1732, roku 1762 byla vlevo od průčelí přistavěna kaple svaté Tekly, projektovaná Josefem Ignácem Juschkou. Chrám je charakteristický 31,5 metrů vysokou zvonicí nad mohutným průčelím se zdobným kasulovým oknem a dvoukřídlým vstupním schodištěm. Uprostřed štítu je nika se sochou Panny Marie Sedmibolestné. Kostel, kaple i konvent, včetně nemocniční budovy, byl v roce 1949 minulým režimem alžbětinkám zabaven. Svůj majetek dostaly zpět až v roce 1991.

The High Baroque monastery complex according to the project of Kilian Ignác Dientzenhofer was built in the place where a house surrounded by a vineyard is documented already in the 14th century. From 1681 a home for emeritus priests with a chapel stood here, which was relocated in 1705 and the abandoned place was occupied by nursing Order Elizabeth. In 1725 the church was consecrated, the convent was built between 1726 - 1732, in 1762 a chapel of St. Tekla, designed by Josef Ignác Juschka, was added to the left of the facade. The church is characterized by a 31.5 meter high bell tower over a massive façade with a decorative casula window and a double-winged staircase. In the middle of the shield there is a niche with a statue of the Virgin Mary of Seven Sorrows. The church, the chapel and the convent, including the hospital building, were confiscated by communist regime in 1949. The order have not receive their property back until 1991.